INFORMACE O ČSV

 - standard plemene
 - nabídka štěňat
 - články
 - zkušební řády

 - odkazy
 - wallpapers

 TITULNÍ STRANA
 O NÁS
 KONTAKT

 
 
C H O V A T E L S K Á   S T A N I C E   -   K E N N E L
Z ÚDOLÍ TICHA
Informace
o ČSV
Alan
z Chrlických plání
Alexa
z Porčova mlýna
Daria
z Údolí ticha
Grey Alexa
z Údolí ticha
Štěňata
z Údolí ticha
INFORMACE O ČSV
 
Zde je několik základních informací o plemenu ČSV. Můžete si přečíst znění standardu, najdete zde aktuální nabídku štěňat (většinou z chovatelských stanic našich kamarádů a známých), je zde několik odkazů na další stránky o československých vlčácích, ale také stránka s wallpapery. Pro začátek ve zkratce něco z historie plemene (následující text vychází z informací uvedených v knize "Československý vlčák" autorů Jindřicha Jedličky a Ing. Karla Hartla):

HISTORIE PLEMENE

V roce 1955 byl v tehdejší ČSSR, konkrétně v chovatelské stanici "z Pohraniční stráže" v Libějovicích v jižních Čechách zahájen pokus, jehož cílem bylo zjistit co nejvíce o chování vlka v zajetí a který měl také prokázat možnost odchovu potomků jak ze spojení vlka a feny, tak psa a vlčice a jejich další životaschopnost. Dalším cílem bylo také zjistit, jestli přikřížení vlka může zlepšit zdravotní stav, odolnost a vytrvalost psů používaných ke služebním účelům. K prvnímu úspěšnému krytí vlčice Brity psem Cézarem z Březového háje došlo na jaře roku 1958 - 26. května se pak narodilo 5 štěňat. Vybraní kříženci pak byli znovu spojováni s nepříbuznými německými ovčáky.

V letech 1964 - 1965 byly publikovány první výsledky a další cíle výzkumu, současně už existuje myšlenka na vznik nového plemene. První znění standardu vypracoval Ing. Karel Hartl v roce 1966. V té době už byly na světě čtyři filiální generace kříženců z první linie (Brita - Cézar z Březového háje) a dvě filiální generace z druhé linie (Brita - Kurt z Václavky). žádost o registraci plemene a zápis těchto psů do plemenné knihy však byla odmítnuta s poukazem na malý počet jedinců.

V roce 1968 bylo v chovné stanici v Býchorech uskutečněno další křížení - tentokrát byl použit vlk Argo a fena německého ovčáka Asta z SNB a následně zde byla odchována i druhá filiální generace kříženců z této linie. Mezilinioví kříženci začali být označováni zkratkou ČV - český vlčák. V roce 1970 již bylo v rukou civilních chovatelů 56 kříženců, přesto byla další žádost o registraci zamítnuta, stejně jako později - v roce 1976.

V roce 1974 byl spojen vlk Šarik s kříženkou třetí filiální generace Xelou z Pohraniční stráže a také s fenou ČV Urtou z Pohraniční stráže - toto křížení bylo uskutečněno v novém kynologickém zařízení poblíž Malacek, které patřilo bratislavské brigádě Pohraniční stráže, kde působil pan František Rosík, který dlouhodobě spolupracoval s Ing. Karlem Hartlem.

V závěru roku 1981 konečně Český svaz chovatelů povolil ustanovení Klubu chovatelů tohoto plemene a zápis odchovů do plemenné knihy. Klub chovatelů československého vlčáka byl založen v Brně dne 20. března 1982. K poslednímu přikřížení vlka došlo v roce 1983, kdy bylo uskutečněno spojení vlčice Lejdy zapůjčené ze ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou s německým ovčákem Bojar von Schotterhof. Vybraný pes z tohoto spojení - Kazan z Pohraniční stráže - byl počínaje rokem 1985 několikrát použit v plemenitbě československých vlčáků. Na vzniku plemene se tedy v rozpětí 25 let podíleli čtyři vlci - Brita, Argo, Šarik a Lejdy.

Začala cesta k mezinárodnímu uznání plemene - standard československého vlčáka byl schválen FCI dne 13. června 1989 v Helsinkách a vydán sekretariátem FCI pod číslem 332 dne 28. dubna 1994. Po rozdělení Československa převzala patronát nad plemenem Slovenská republika. Po deseti letech od schválení standardu FCI byli českoslovenští vlčáci znovu předmětem jednání - musela být totiž provedena obhajoba, jejímž cílem bylo prokázat životaschopnost plemene a plnění všech kritérií a na jejímž základě se plemeno Československý vlčák v roce 1999 definitivně dočkalo mezinárodního uznání.

     ... na začátek stránky ...